Deník malé Tonky s věnováním

Kniha pro děti o přijetí a toleranci, psaná lehkou formou deníku desetiletou dívkou, popisující život tak jak plyne.

Desetiletá Tonka si začala psát svůj deník, aby jí pomohl vyrovnat se se ztrátou své maminky, a zachycuje v něm každodenní život rodiny, kde je kromě ní a jejího otce i starší bratr, který přes týden tráví čas v zařízení pro mentálně postižené. Mentálně postižení jsou v jejích očích normální lidi, co jsou jen trochu jiní, a její bratr je bratr jako každý jiný.  Příběh pomáhá nejen dětem najít odpovědi na otázky v případě ztráty blízkého a postižení jiných lidí, ale otevírá dospělým bránu do dětské duše a dětského světa k pochopení vnímání smrti a života s mentálně postiženým rodinným příslušníkem.
Příběh je podnětem k zamyšlení, jak bohatý vnitřní život a pocity prožívají děti a jak vnímají svět dospělých. Dále příběh nutí k zamyšlení nad světem dospělých, kteří díky svým předsudkům nevnímají postiženého člověka, jako jednoho z nich. Autorka díky jedné události a sounáležitosti party dětí, učí dospělé nevnímat jinakost jako něco závadného.

Anotace:

Když Tonce zemře maminka, zůstane jen s tatínkem a bratrem Dušanem, který i přes svoje mentální postižení je tím nejlepším bráchou na světě. Každý večer si Tonka sedá ke svému deníčku a zapisuje, co zažila. Jak si poradí se smutkem po mamince, který v sobě nosí? Jak se popere s předsudky dospělých vůči Dušanovi? Co zažije v létě se svojí prázdninovou partou za nečekané dobrodružství? Statečná desetiletá slečna nás pozve do svého světa. Nejen do světa kamarádství, voňavých luk a babiččiných buchet, ale nechá nás nahlédnout i do svých stesků, smutků a fantazie, abychom nakonec všichni zjistili, že na světě je přece tak krásně.