Kniha Brno 2026: Křest Emilie a úspěch knihy Promiň
Kniha Brno 2026: Tři náročné dny, jeden krásný křest a sedmé místo pro naši knihu Promiň
Více než 150 prodaných knih, desítky osobních věnování, jeden trochu improvizovaný křest a spousta milých setkání. Takový byl letošní knižní veletrh Kniha Brno očima malého nakladatelství Knihy Radosti.
Tři dny mezi knihami a lidmi, kteří je milují. Zní to skoro jako dovolená pro každého knihomola, že? Jenže kdo někdy připravoval stánek na knižním veletrhu, ví, že za tím vším je také spousta práce, příprav, přenášení beden, dlouhých hodin na nohou a občas i nečekaných situací.
Ale také spousta radosti. A právě té jsme si z letošního Brna přivezli opravdu hodně.

Křest knihy Emilie a 121. patro aneb Když improvizace vytvoří ty nejhezčí okamžiky
Jednou z nejdůležitějších událostí našeho veletržního programu byl slavnostní křest knihy Emilie a 121. patro autorky Martiny Macháčové s ilustracemi Petra Šticha.
A jak už to někdy bývá, ne všechno proběhlo úplně podle plánu.
Ilustrátor Petr Štich se bohužel nemohl zúčastnit, protože byl v zahraničí. Původně jsme také měli mít přiděleného moderátora, ale někde se stala chybička, a tak jsem se moderování ujala sama.
A víte co? Vůbec to nevadilo.
S Martinou Macháčovou jsme si povídaly o příběhu Emilie, o odvaze, dobrodružství a přírodě, které patří mezi hlavní témata knihy.
Došlo také na otázku, proč se hlavní hrdinka jmenuje právě Emilie. Odpověď nás zavedla do autorčiny rodiny. Jméno totiž dostala po Martině babičce. A proč se jí v příběhu říká také Miluško? Protože právě tak babičce říkali její blízcí.
Najednou dostalo jméno hlavní hrdinky ještě osobnější rozměr.
Křest, při kterém se dostalo na každého
Na naše povídání měla dorazit také škola, která si účast předem rezervovala. Bohužel nakonec nepřišla, a tak se křest odehrával v komornější atmosféře.
Jenže právě díky tomu vznikl okamžik, na který budu dlouho vzpomínat.
Měli jsme dost skleniček pro všechny přítomné, a tak jsme mohli knihu pokřtít společně. Nejen autorka a nakladatelka, ale opravdu všichni, kteří s námi byli.
A právě takové neplánované okamžiky mám moc ráda. Někdy totiž vytvoří mnohem krásnější atmosféru než dokonale připravený scénář.
Velkou radost nám udělaly také dámy z knihovny v Hodoníně, které pronesly ke knize nádherné přání:
„Ať je hodně ohmataná.“
Možná to nezní jako obvyklé přání při křtu knihy, ale já si myslím, že je to jedno z nejkrásnějších, jaké může kniha dostat.
Protože ohmataná kniha znamená, že ji někdo čte. Že ji bere opakovaně do ruky, vrací se k ní, půjčuje ji dál. Že žije svým vlastním životem mezi čtenáři.
A přesně to bychom naší Emilii přáli i my.

Promiň mezi nejkrásnějšími knihami. A pro nás je vlastně první!
Další velkou radost nám přinesla soutěž Nejkrásnější kniha Brno 2026.
Do soutěže jsme nominovali tři knihy z naší produkce:
Do prvního kola hlasování se zapojilo přibližně 5 000 lidí, kteří vybírali z 86 nominovaných knih. Z naší trojice postoupila do finále kniha Promiň od Anežky Staré.
Už samotný postup byl pro nás velkou radostí.
Během veletrhu jsme měli na stánku připravený plakát s QR kódem, prostřednictvím kterého mohli návštěvníci hlasovat. A moc mě potěšilo, kolik lidí této možnosti využilo. Někteří knihu znali, jiní si ji nejprve prohlédli a pak se rozhodli podpořit ji svým hlasem.
A jak to nakonec dopadlo?
Naše Promiň získala krásné 7. místo!
Když se podívám na knihy, které se umístily před ní, považuji to za opravdu velký úspěch.
A dovolím si být trochu neobjektivní. Pro mě je totiž Promiň stejně na prvním místě. ❤️
Nejen proto, že jsme ji vydali, ale především proto, že vím, kolik práce, citu a úsilí stojí za jejím vznikem.
Děkuji všem, kteří pro naši knihu hlasovali. Moc si vaší podpory vážíme.

Více než 150 knih a desítky osobních věnování
Knižní veletrh není jen o prodeji. Přesto je samozřejmě pro každé nakladatelství důležité, aby si jeho knihy našly nové čtenáře.
A nám se to v Brně podařilo.
Během tří dnů jsme prodali více než 150 knih.
Někteří návštěvníci přišli cíleně pro konkrétní titul, jiní se u našeho stánku zastavili ze zvědavosti a teprve tam objevili příběh, který je zaujal.
Velkou radost mi udělaly také desítky osobních věnování, která jsme do knih napsali.
Právě osobní věnování dává knize ještě něco navíc. Zůstává v ní vzpomínka na setkání, na konkrétní okamžik a někdy také na člověka, který ji někomu daroval.
A to je něco, co mám na knihách moc ráda.
Knižní veletrh je také o setkávání
Na veletrhy nejezdíme jen prodávat knihy. Jezdíme se také setkávat.
S kolegy nakladateli, se kterými spolupracujeme, s autory, s lidmi, které známe z předchozích akcí, i s těmi, které jsme dlouho neviděli.
Někdy si stihneme popovídat jen pár minut mezi návštěvníky, jindy se zastavíme na delší rozhovor. Ale vždycky je milé se znovu vidět.
V běžném pracovním shonu na taková setkání často nezbývá čas. A právě knižní veletrhy nám připomínají, že svět knih není jen o jednotlivých titulech a jejich prodeji.
Je především o lidech, kteří knihy píší, ilustrují, vydávají, prodávají, půjčují a čtou.
Tři dny, které byly pořádnou zkouškou kondice
A teď trochu ze zákulisí.
Veletrh trval tři dny. V pátek a v sobotu jsme byli na místě od 9:30 do 19:30, v neděli pak do 17 hodin.
Když k tomu připočítám přípravy, stavění stánku, přepravu knih a následné balení, je to opravdu pořádná porce práce.
A přiznávám, že po návratu domů jsem měla pocit, že jsem absolvovala několik velmi intenzivních tréninků v posilovně.
Jen místo činek jsem zvedala bedny s knihami. A místo běžeckého pásu jsem měla nekonečné přecházení kolem stánku.
Ale o této naší zvláštní „nakladatelské posilovně“ vám ještě někdy povím víc. Včetně toho, jak se hraje autový tetris při nakládání knih na veletrh. To je totiž disciplína sama pro sebe!

Bylo to náročné. Ale stálo to za to.
Když se dnes ohlédnu za letošním veletrhem Kniha Brno, vidím především radost.
Radost z krásného, byť trochu improvizovaného křtu Emilie. Z úspěchu knihy Promiň. Z každé prodané knihy, každého věnování a každého setkání.
Samozřejmě také cítím únavu. Tři dny byly opravdu náročné a tělo se z nich ještě chvíli bude vzpamatovávat.
Ale kdyby se mě někdo zeptal, jestli to stálo za to, odpovím bez váhání:
Ano. Rozhodně stálo.
Protože každá kniha, která si z našeho stánku našla cestu k novému čtenáři, je pro nás malým vítězstvím.
A když si vzpomenu na přání hodonínských knihovnic, říkám si, že právě v něm je ukryté všechno podstatné.
Ať jsou naše knihy hodně ohmatané.
To je totiž to nejkrásnější, co jim můžeme přát.
Děkujeme všem, kteří se za námi v Brně zastavili. A těšíme se na další setkání!
A naše knižní radosti pokračují! Už v sobotu 21. listopadu se společně setkáme na festivalu Dětské Radosti v Rakovníku, kde slavnostně pokřtíme knihu Promiň od Anežky Staré. Přijďte s námi oslavit příběh, který si získal přízeň čtenářů a krásné sedmé místo v soutěži Nejkrásnější kniha Brno 2026.
Eva Gmentová
Nakladatelství Knihy Radosti